O MFF
Stojíte před rozhodnutím, jakou vysokou školu zvolit? Víte, že chcete studovat informatiku, ale nevíte kde? Inu, já před takovou volbou svého času také stál, když jsem úspěšně složil přijímací zkoušky na informatiku na UK, ČVU, VŠE a ZČU; nakonec jsem zvolil MFF UK, takzvaný matfyz, a zpětně mohu říci, že jsem si rozhodně vybral skvěle, pročež bych totéž doporučil asi každému, kdo před touto volbou stojí a nejde mu jen o to „mít nějaký papír“, nýbrž skutečně o vzdělání. Naopak chcete-li jen ten papír (což skutečně nechápu, k čemu vám v tomto oboru, kde na diplomech prakticky nezáleží, bude dobré), na matfyz nechoďte, protože se tam skutečně něco naučíte a nelze tam dostat diplom za nicnedělání (ne, že by takové studium vyžadovalo, abyste byli od rána do večera v knihách, nicméně nevyhnete se různým projektům a semestrálním pracem, které prostě naprogramovat musíte a nějaký čas to stojí).
Nechci zde nijak hanět jiné školy, nicméně jsem měl možnost porovnat informatiku na UK s informatikou na ČVUTu (protože tu studuje můj syn, kterému často pomáhám a radím, takže mám docela přehled), což jsou bezesporu dvě nejkvalitnější školy programátorů v ČR. A musím konstatovat, že oblíbené klišé: „Matfyz je škola více teoretická, zatímco FIT ČVUT více praktická,“ je naprosto zavádějící, možná i úplně mylné. Ano, je pravda, že na MFF se s teorií setkáte v mnohem větším rozsahu než na FITu; na druhou stranu to i s praktickými věcmi. Matfyz totiž klade na své studenty obecně vyšší nároky než FIT, a to jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické; rozdíl je jen v tom, že v té teorii je ten rozdíl větší. Pro úspěšné absolvování většiny oborů MFF musíte naprogramovat například jednoduchý operační systém za půl roku ve třech lidech a rozsáhlý softwarový projekt dle vlastní volby za devět měsíců (či víc) ve čtyřech až osmi lidech. Nic takového na ČVUTu (či jakékoliv jiné informatické vysoké škole v ČR) prostě není; a jen těžko si lze představit lepší úvod do praxe.
Další obrovskou výhodou studia informatiky na MFF je to, že většinu věcí, které se tam naučíte, pak skutečně použijete v praxi, což je něco, o čem si může nechat drtivá většina studentů našeho českého školství jen zdát; matfyz je však světlou výjimkou, kde skutečně většinu svého studijního času strávíte činnostmi, jež vám budou později v praxi prospěšné. Pochopitelně nelze čekat, že v praxi využijete 100 % toho, co se na MFF naučíte; ale takové očekávání je bláhové na jakékoli české škole.
A konečně poslední velmi důležitá věc: vyučující na matfyzu, stejně jako celkové prostředí této školy, jsou prostě skvělí. Za celou dobu svého studia, během které jsem přišel do styku s desítkami pedagogů, se mi stalo pouze jednou, že se ke mně někdo choval neochotně a možná i nekorektně (opravování prvního termínu zkouškové písemky trvalo tak dlouho, že nebylo dokončeno před termínem druhým; na výzvy k řešení situace reagoval vyučující podrážděně a nekonstruktivně); ve všech ostatních případech, kdy jsem po komkoli z vyučujících cokoliv chtěl, jsem se setkal s jednáním nejen korektním a rozumným, ale i maximálně vstřícném. Celé to prostředí na mě působí dojmem (a teď doopravdy ani trochu nepřeháním), že všichni vyučující jsou tam pro mě a jejich primárním cílem je mě toho co nejvíce naučit a umožnit mi dostudovat s co nejlepšími výsledky; a to nemluvím jen o neházení klacků pod nohy, nýbrž o aktivním zájmu a pomoci. Z jiných škol (zejména humanitního zaměření) znám bezpočet historek o tom, jak zkoušející někomu nadržují či jej naopak shazují; s ničím podobným jsem se na MFF nesetkal, ani jsem o ničem takovém –byť v sebemenším náznaku– neslyšel. Přístup studijního oddělení (či děkanátu) je obdobný: spolehlivost, vstřícnost, ochota a schopnost řešit individuálně cokoli, kde selhávají obecná pravidla.